NHLDAY

Žádný jiný Čech, možná dokonce žádný jiný hráč, nezaznamenal v poslední době v NHL tak velký výkonnostní posun jako rodák z Mladé Boleslavi. Po návratu ze zranění to byl právě on, kdo se velkou měrou zasloužil o úspěšnou bitvu Sharks o play-off. A hned v svém prvním zápase se Havlát výrazně připomněl znovu. Přitom nechybělo mnoho a vše mohlo být úplně jinak.

Šest a půl minuty po začátku třetí třetiny totiž v útočném pásmu soupeře zbytečně fauloval brankáře Jaroslava Haláka a Bluesmani pak právě tuto početní výhodu využili k rozdílovému gólu na 2:1. "Pochopitelně jsem se svou chybu snažil odčinit. Je stupidní nechat se vylučovat tak, jak se mi to stalo dnes," řekl po utkání.

Na onu nápravu měl díky svému spoluhráči Andrewu Desjardinsovi, který srovnal na 2:2 necelých pět minut před koncem, kromě zbylého času v normální hrací době navíc také další čas v prodloužení. To rozhodl ve 24. minutě, kdy na první pohled nepříliš nebezpečným pokusem překonal střelou nad vyrážečku Jaroslava Haláka v bráně Blues.

"Snažil jsem se především, aby se střela vůbec dostala na bránu a ona nakonec skončila až v ní. Ryane Clowe mi na střelu skvěle přihrál. Mohu Vám říct, že to byl opravdu skvělý pocit. Moje první myšlenka směřovala k zaslouženému odpočinku," vyjádřil se Havlát k svému vítěznému zásahu. Kromě toho se 30letý útočník prosadil v zápase ještě jednou. Ve druhé třetině totiž ztečoval při přesilové hře svého celku do brány projektil od Dana Boyla. Díky tomu tak vstřelil první gól ve vyřazovacích bojích od roku 2009, kdy ještě působil v dresu Chicaga.

Zdá se, jakoby již dlouho bylo v případě Martina Havláta vše v naprostém pořádku. Jenže není to ani měsíc, co mu muselo být opravdu pořádně ouvej. Tehdy se totiž stále zotavoval ze svého nešťastného stehenního zranění, které si v polovině prosince přivodil při přeskakování vlastní střídačky. Jakoby se ho smůla ne a ne pustit. Již dříve v říjnu totiž chyběl v několika utkáních Sharks kvůli problémům s ramenem a žádné extra výkony nepodával ani když byl zdravotně v pořádku.

I s posledním střetnutím kalendářního roku 2011, při kterém se zranil, totiž vstřelil pouhé dvě branky a to přitom své štěstí zkoušel střelami na bránu soupeře dost často. Jenže vše má svůj konec. Po březnovém návratu na led jste mohli spatřit zcela jiného Havláta. Hodně tomu určitě napomohl jeho druhý zápas, při kterém Detroitu vstřelil dva góly, z nichž jedním rozhodl celé utkání v prodloužení.

Od té doby se mu ve zbývajících 12 duelech základní části podařilo nasbírat 12 bodů (5+7). Ještě více než tato čísla však hovoří o jeho důležitosti pro tým jiná statistika. Ačkoliv v první polovině ročníku nesbíral zrovna body po hrstech, jistou důležitost pro svůj tým určitě měl. Jak jinak byste si vyložili bilanci Sharks 25-11-3 s ním a 18-18-7 bez něj v sestavě.

To potvrzuje i samotný kapitán Joe Thornton. "Jakmile se zranil, postrádali jsme ho dobrých 35 nebo 40 zápasů," řekl. Ačkoliv to sám od sebe jistě neplánoval, vypadá to, jakoby si svou formu Havlát opět naplánoval na ten správný čas. S tím musí být pochopitelně spokojen i jeho kouč Todd McLellan: "Má reputaci hráče, kterému s důležitostí zápasů stoupá forma. Opravdu ji začíná naplňovat."

Havlát letos sice především kvůli nízkému počtu utkání získal v základní části pouze 27 bodů, o opravdové úspěšnosti ročníku však rozhodně právě až play-off. A to nejen Havlát, ale i celé mužstvo Sharks, odstartovalo více než dobře. V prvním strřetnutí zvítězilo, další je již dnes před nimi. K vysněnému Stanley Cupu bude cesta pro konečného vítěze ještě hodně dlouhá. Bude jím vůbec poprvé konečně San Jose a také Martin Havlát?