I konečná porážka může být předzvěstí vítězných zítřků
Je konec. Podobná šance se nemusí opakovat několik dalších let. Na tvářích hráčů newyorského celku jste po vítězném gólu Adama Henriquea v zápase číslo šest mohli spatřit nespočetně mnoho chmurných myšlenek a pocitů. Jenže ani tato porážka není pro Jezdce koncem hokejového světa, ba naopak. Nejen v letošních vyřazovacích bojích Jezdci prokázali, že je s nimi pro příští sezóny nutné počítat.
Přesně tuto skutečnost Blueshirts v plné kráse potvrdili i, jak se později ukázalo, ve svém posledním zápase sezóny. Přestože se Ďáblové stejně jako v předešlých dvou utkáních dostali brzy do dvoubrankového vedení, stejně jako v zápase číslo pět i nyní se Jezdcům podařilo jejich náskok dorovnat. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že to je opět New Jersey, které tahá za kratší konec.
V podobných situacích jako byla ta z 11. minuty třetí třetiny, se Brad Richards obvykle nemýlí. Jeho celek se zrovna nacházel v polovině své přesilové hry, když se k němu z ničeho nic, po zblokované střele od Michaela Del Zotta dostal v ideální střelecké pozici puk. Martin Brodeur právě v tento okamžik předvedl zákrok večera, kterým, jak se později ukázalo, vyhrál Ďáblům zápas a Jezdcům znemožnil ujmout se vedení poprvé od třetího utkání série.
"K puku jsem se dostal shodou náhod. Brodeur proti mě vytáhl opravdu dobrý zákrok. Ničeho ale nelituji, kdybych se v podobné příležitosti ocitl znovu, udělal bych vše stejně," řekl k jednomu z klíčových momentů zkušený forvard s vynikající pověstí v play-off, který i letos předvedl svoji platnost pro tým v nejdůležitějších okamžicích ročníku. V play-off nasbíral celkem 15 bodů a stal se nejproduktivnějším hráčem svého celku. Na druhou stranu jeho spoluhráč z útoku Marián Gáborík zůstal právě v této sérii kvůli jedinému vstřelenému gólu daleko za očekáváním.
Když nedokázal proměnit svou příležitost Richards, přišla v prodloužení řada na nováčka Adama Henriquea. Ten se po velké mele v brankovišti Rangers dostal k volnému puku, který pak bez problémů poslal za záda Henrika Lundqvista. Všech pět hráčů Rangers se v tu chvílí nacházelo na jednom místě o průměru nejvíce tři metry. Tři z nich leželi nebo přinejmenším klečeli na ledě, nepočítáme-li brankáře Henrika Lundqvista. Ne. Tentokrát zkrátka ani nezdolná obětavost Jezdcům nepomohla.
"Od prvního dne základní části jsou pro mě právě oni tím nejtvrději pracujícím týmem v NHL. Kdykoliv jsme vyhráli první třetinu, jim se podařilo nás v té druhé dotáhnout. Byly to pro nás strašně obtížné a vyčerpávající duely" vysekl týmu Jezdců pochvalu kouč Devils Peter DeBoer poklonu.
Pozitivní slova našel po utkání i samotný lodivod Rangers John Tortorella, který jinak pochvalnými obraty šetří jako květinářka svými čerstvě vypěstovanými kousky. "Miluji náš tým a jeho odvahu. Opravdu se mi líbí, co jsme tady dokázali vybudovat. Přes léto se vždy v týmu stanou změny, já ale doufám, že jich nebude příliš mnoho. Zažili jsme dobrý rok a to i přesto, že se nám náš úkol nepodařilo dotáhnout do konce."
Aby však optimismu přeci jen nebylo příliš mnoho, pokračoval Tortorella dál: "Disponujeme mladým týmem a pořád před sebou máme ještě hodně práce. Dobře, hodně lidí nás teď bude chválit, že jsme se dostali do třetího kola play-off a jaký jsme udělali pokrok. Jenže to je prostě pořád málo. Musíme udělat další kroky, abychom se dočkali opravdového úspěchu."
Oficiálně pro nhlpro.cz - Martin Havlíček